Souběh funkce statutárního orgánu a pracovního poměru

Úvod do problematiky

Nejvyšší správní soud v rozhodnutí (ze dne 9. 12. 2010) potvrdil jako správný postup České správy sociálního zabezpečení, jež odmítla vyplatit jednateli a zároveň manažerovi nejmenované společnosti nemocenskou. Podle ČSSZ mu na úhradu nemocenské jako zaměstnanci nevznikl nárok s ohledem na to, že jako jednatel nemohl ve stejné pozici platně vystupovat jako vedoucí zaměstnanec společnosti. Jeho pracovní smlouva tak byla posouzena jako neplatná a jeho nárok na dávky nemocenské jako neexistující.

V mnoha společnostech jedna a tatáž osoba vykonává funkci statutárního orgánu (jednatele nebo člena představenstva) a zároveň působí jako zaměstnanec společnosti např. na pozici náměstka, finančního, generálního či obchodního ředitele. Souběh funkcí v těchto případech spočívá v tom, že obsah výkonu funkce jednatele se zde překrývá (zcela či jen částečně) s povinnostmi vedoucího zaměstnance. Jednatel je vyjma jednání za společnost navenek odpovědný také za „obchodní vedení společnosti“, které lze charakterizovat jako průběžnou pravidelnou správu záležitostí společnosti a jejího podniku, tzn. rozhodování o organizačních, technických, obchodních, personálních, finančních a jiných otázkách běžného života společnosti. Je zřejmé, že jako zaměstnanci působící na pozicích ředitelů, vykonávají v mnoha ohledech stejnou činnost (organizace, řízení a kontrola práce podřízených, apod.).

Tento stav zde funguje přes ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, který v několika svých rozhodnutích vyslovil zákaz souběhu funkcí. Ten není možno chápat jako zákaz absolutní – v případech, kdy jednatel nebo člen představenstva zároveň působí ve společnosti jako zaměstnanec se zcela jinou náplní práce, je takový souběh funkcí právně v pořádku. Pokud se však náplň práce shoduje/překrývá s výkonem funkce statutárního orgánu, může jít o nepovolený souběh funkcí, který způsobuje neplatnost pracovní smlouvy. Podmínky souběhu funkcí musí být zkoumány individuálně v každém jednotlivém případě, nelze paušálně jakýkoliv souběh prohlásit za nepřípustný. Co však plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu jednoznačně a bezvýjimečně, je fakt, že s členem statutárního orgánu v žádném případě nelze pro výkon jeho funkce uzavřít pracovní smlouvu. Na právní po-stavení člena statutárního orgánu se nevztahuje režim zákoníku práce, nýbrž režim obchodního zákoníku.

Důsledky

 Důsledkem existujícího nepřípustného souběhu funkcí je neplatnost pracovní smlouvy, což může mít dopady jak na soukromoprávní vztah statutárního orgánu/zaměstnance se společností (nárok na mzdu, případně na další benefity zaměstnanci nevznikl, je možné vyplácet pouze odměnu za výkon funkce člena statutárního orgánu), tak také na právní vztahy společnosti či statutárního orgánu/zaměstnance vůči „státní správě“, a to pokud jde o povinnost různých plateb a odvodů státu, započítávání dob pojištění, nároky na dávky a důchody či na doměření nedaňových nákladů u společnosti.

Z pohledu vztahu ke státní správě při souběhu funkcí se stává zásadním problémem možná překlasifikace zaměstnaneckého poměru na jiný obchodní vztah, a tedy neexistence pracovního poměru, který by zakládal účast na nemocenském pojištění příslušného pracovníka. V takovém případě se může tato fyzická osoba dostat do problému například při dlouhodobé nemoci, kdy, protože není účastna nemocenského pojištění, nemá nárok na výplatu nemocenské.

Jiná situace nastává z pohledu důchodového pojištění, kdy je nutno rozlišovat mezi statutárními orgány akciových společností a jednateli/společníky společností s ručením omezeným, případně komanditisty komanditní společnosti. Zatímco jednatelé/společníci s.r.o. a komanditisté jsou účastni důchodového pojištění v případě, že vykonávají pro společnost práci, i když mimo pracovně právní vztah, za niž jsou touto společností odměňováni, členové statutárních orgánů akciové společnosti z titulu výkonu své funkce účastníky důchodového pojištění nejsou. Jednatel/společník s.r.o tedy zůstává i v případě prohlášení neplatnosti pracovně právního vztahu účastníkem důchodového pojištění. Pokud je však u statutárního orgánu akciové společnosti prohlášen pracovně právní vztah za neplatný a tento příjem je jediným příjmem tohoto „zaměstnance“, do-stává se tento „zaměstnanec“ do problémů se svým důchodovým pojištěním, kdy mu za dobu výkonu jeho funkce neběží doba pojištění pro účely splnění nároku na důchod, neboť není důchodově pojištěn. Stejný problém nastává u členů statutárních orgánů akciové společnosti v oblasti zdravotního pojištění.

Prohlášení neplatnosti pracovního poměru může mít vliv i na doměření daňové povinnosti u společnosti za zdaňovací období, v nichž byly odměny příslušnému pracovníkovi vypláceny (daňově uznatelné mzdové náklady versus daňově neuznatelné náklady na odměny členů statutárních orgánů). Zde je však nutné zdůraznit, že skutečnost, že soud prohlásí pracovní poměr za neplatný, ještě automaticky neznamená, že náklady, které společnost „zaměstnanci“ uhradila, jsou automatiky daňově neuznatelné. Při správě daní se vždy postupuje podle zásady skutečného obsahu právního úkonu, a to bez ohledu na jeho formální stav. Proto i v případě, že pracovní poměr nevznikl nebo byl prohlášen za neplatný, mohou být náklady společnosti posuzovány jako daňově uznatelné, pokud společnost prokáže, že byly vynaloženy k dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Možná řešení souběhu funkcí

Bez ohledu na tyto snahy lze obchodním společnostem v případě existujícího souběhu funkcí doporučit úpravu stávajícího závadného stavu. Lze uvažovat o dvou možných řešeních:

- nastavit pracovní poměry členů statutárních orgánů a především vymezit jejich obsah takovým způsobem, aby se náplň pracovního poměru nepřekrývala s obchodním vedením společnosti zajišťovaným statutárním orgánem či jeho členy;

- ukončit (případně nezavádět) dosavadní praxi zaměstnávání členů statutárních orgánů na druh práce překrývající se s obchodním vedením společnosti a uzavřít s jednateli či členy představenstva smlouvu o výkonu funkce v souladu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Je třeba doplnit, že obdobné podmínky jako pro zaměstnance včetně sjednání nejrůznějších (byť komerčních) typů pojištění lze dohodnout a na-stavit právě i ve smlouvě o výkonu funkce.