Švarcsystém: Jak se vyhnout pokutě?

Až desetimilionovou pokutu mohou od letošního roku udělit inspektoři Státního úřadu práce firmě, která praktikuje takzvaný švarcsystém. Ten je nově vnímán jako nelegální práce s minimální pokutou 250 tisíc korun. A firmy by si měly dát pozor. Inspektoři totiž letos plánují na 200 tisíc kontrol. Níže Vám nabízíme několik otázek a odpovědí, které pomohou vyhnout se pokutě.

1. Může živnostník vystupovat jménem firmy?

Jestliže pracovník, který ve firmě pracuje na živnostenský list, používá firemní vizitky, píše dopisy na hlavičkovém papíru či nosí firemní uniformu, podnik se vystavuje nebezpečí pokuty. Pracovník totiž naplňuje jeden ze znaků závislé práce – pracuje jménem zaměstnavatele. Určitým řešením je pracovníka identifikovat jako živnostníka, včetně jeho IČO, a umístit na vizitku dovětek, že dotyčný s firmou pouze spolupracuje. Podobný dovětek by se měl objevit na konci každého pracovního dopisu či emailu, který dotyčný napíše.

2. Co když živnostník pracuje s nástroji patřící firmě?

Živnostník musí používat při výkonu práce vlastní nástroje. Zaměstnanec pracuje na náklady zaměstnavatele, který mu zároveň poskytuje pracovní pomůcky. U živnostníka si firma objednává službu a vůbec ji nezajímá, jestli například malíř pokojů musí platit drahé barvy nebo se mu zrovna zlomila štětka. Důležitý je výsledek práce. Někdy ale firma chce, aby zakázka byla provedena s jejími pracovními nástroji. Aby zde nehrozilo riziko sankcí pro švarcsystém, měly by být živnostníkovi nástroje pronajaty. V obchodní smlouvě pak musí být sjednány podmínky tohoto nájmu.

3. Může firma nést zodpovědnost za práci živnostníka?

Za práci živnostníka nemůže být firma zodpovědná. Zatímco když něco pokazí zaměstnanec, důsledky nese samotná firma, živnostník pracuje na svoji vlastní odpovědnost. Stává se, že podniky dávají živnostníkům do smluv, že za jejich práci ručí a zároveň je pojišťují. To ale není právně správné, protože není důvod, aby firma pojišťovala druhého podnikatele – živnostníka.

4. Je v pořádku, když firma živnostníkovi stanoví pracovní dobu?

Pracovní doba pro živnostníky neplatí. Jestliže firma stanoví ve smlouvě živnostníkovi pracovní dobu, opět se vystavuje riziku postihu. Pracovní doba je totiž znakem závislé práce a patří tradičně do pracovního poměru. Živnostník dostane zakázku, že zítra do deseti hodin má zajistit vymalování místnosti. Jestli bude malovat celou noc nebo si na to vezme pomocníky, firmu zajímat nemusí. Živnostníkovi nemůžeme ani předepisovat, že si po šesti hodinách má dát přestávku a jídlo. Můžeme ho jen upozornit, že budova, ve které bude malovat, se otevírá a zavírá v konkrétní denní či noční dobu.

5. Mohou firmy živnostníkům zakázat práci pro konkurenci?

Podnik by neměl živnostníkovi zakázat práci pro jiného. Ačkoliv i obchodněprávní vztahy umožňují sjednání určité konkurenční doložky, jedná se o typický projev pracovněprávního vztahu, kdy zákoník práce konkurenční činnost zaměstnancům přímo zakazuje. Pokud se tedy konkurenční ujednání u živnostníka objeví, případná kontrola ze strany inspekce práce opět zbystří.

6. Smí firmy platit živnostníka pravidelným paušálem?

Stejná měsíční odměna bije do očí. Při kontrole firma těžko obhájí, že pracovníkovi na živnostenský list vyplácela každý měsíc stejnou odměnu. Pravidelná měsíční mzda totiž tradičně náleží zaměstnancům. I když u některých povolání je zvykem dohodnout se s klientem na pravidelném měsíčním paušálu, jde každopádně o jeden z varovných signálů, kterých si inspektoři budou všímat. Aby firma pochybnostem předešla, měla by se dohodnout na pohyblivé výši měsíční odměny v závislosti na výkonu práce živnostníka. Pokud toto možné není, měla by se firma zamyslet, zda vzájemný vztah neupravit dohodou o provedení práce.